|
|
Endokrinní disruptory ve spotřebitelském zboží
Pařízková, Alžběta ; Šuta, Miroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem vybrané skupiny organických látek s podezřením na endokrinně disruptivní aktivitu, používaných jako UV filtry v běžných kosmetických výrobcích. Byl vytvořen rozsáhlý soubor kosmetických výrobků prodávaných v drogeriích, lékárnách a parfumeriích. Ty byly dále členěny na výrobky určené pro dospělé, pro děti a na výrobky deklarované jako bioprodukty. Celkově tento soubor čítal 156 odlišných položek a byl nashromážděn ve 40 drogeriích, 20 lékárnách a 10 parfumeriích. Místa pro sběr dat se nalézala jak ve velkých městech, tak na jejich okrajích, v nákupních centrech, na menších i malých městech a to na více místech ČR. Z hlediska sortimentu se jednalo o opalovací krémy, oleje a emulze, o krémy a emulze pro péči o tělo, o balzámy a balzámy na rty a dále o vlasovou kosmetiku. U těchto produktů byl sledován výskyt sedmi organických sloučenin z databáze SIN List, které se do produtku přidávají jako složky obsažené UV bariéry. Ty mohou být potenciálně značně rizikové pro svou endokrinně disruptivní aktivitu. Jsou to tyto sloučeniny: ethylhexyl methoxycinnamat; benzofenon-1, benzofenon- 2, benzofenon-3; 4,4-dihydroxybenzofenon; 4-methylbenzyliden kamfor; 3-benzyliden kamfor. Pro tuto skupinu sloučenin byl zpracován přehled jejich alternativních označení (empirické, obchodní...
|
|
|
Vzájemné rozlišování kategorií výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU
Vavrečka, Jan ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Jakl, Ladislav (oponent)
Disertační práce je zaměřena na teoretickou problematiku rozlišování výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU a reflexi této problematiky v aplikační správní praxi a v obchodním právu. Práce rozvíjí dosud podaný soudní výklad o vědecký výklad některých klíčových a rozhodných problémů a otázek, které od sebe vzájemně oddělují režimy regulace: humánních léčivých přípravků, potravin, kosmetických přípravků, zdravotnických prostředků a biocidních prostředků. Určení správného režimu regulace pro konkrétní výrobek je přitom generálním základem jeho legálnosti na vnitřním trhu EU. Jde tedy o problém významný nejen po stránce právní, ale také ekonomické. Práce se vymezuje velmi kriticky k současné praxi na lokálních trzích členských států EU, zejména České republiky a na mnoha příkladech dokumentuje neoptimální aplikaci tohoto práva v široké praxi.
|
host ::
RSS.